 |
|
|
|
Česko
27.05.2010
Česko 2010 – země před volbami
Vladislav Černík
Jak vypadá země ve středu Evropy před volbami?
Zaujaly mne dva billboardy. Usměvavá tvář lídra ODS Nečase:
Více peněz pro milenky politiků
a ten druhý, kde zase září tvář M. Kalouska se sloganem:
Nikdy mu nic nedokázali.
Identikit dvou lídrů dvou pravicových stran, jejichž součet hlasů může rozhodnout volby.
Ale přesněji spíše tři billboardy, třetí je billboard Zemanovy SPOZ: Není čas na chyby. Tento poněkud „pýthický“ text si překládám: Volba kvapná, ta je pro mne ta správná platná. Vzpomínám si, jak byl M. Zeman sarkastický vůči textu, podobně „informací přetékajícím“: Jsem sociální demokrat – myslím to upřímně. Kam dospělo předvolební Česko léta páně 2010, když i M. Zeman píše dnes slogany, které by iritovaly i Standu Grosse?
Pojďme si o tom říci pár slov.
Ve věci SPO(Z) jsem psal v deníku Právo, že lídr SPOZ M. Zeman asi, na rozdíl ode mne neprocházel domácnosti, třeba při odečtu vody domovní samosprávou. Spotřeba téměř třetinová proti hygienickým standardům (http://www.i-ekis.cz/?akce=archiv&idp=5171), neboť se domnívá, že důchodcům neradno přidávat, neboť je lépe jim přislíbit výstavbu nových domovů důchodců. Nebudou-li na ně mít, tak děti vypomůžou dobrovolným sponzorským příspěvkem.
Můj současný starosta (kandidující do parlamentu za Kalouskovu TOP09) jde ještě dál a v televizi poukazuje na to, že důchodci neradi platí oněch 30Kč zdravotnických regulačních poplatků, ale se svými kočičkami a pejsky chodí ke zvěrolékaři a platí tam mnohdy o dost vyšší částky. Zde jeho náhled jaksi chápu, je původem stomatolog, a tam se asi psychologie nevyučovala, takže „kočkoterapii“ coby lék proti depresím z osamění si na své Alma máter do své paměti zaznamenat nemohl.
V jaké socio-politické situaci letošní parlamentní volby vlastně probíhají?
ČR se ještě nevzpamatovala ze světové hospodářské krize, počet nezaměstnaných (oficiálně cca10%), cca 500 000 (http://zpravy.kurzy.cz/224534-cr-miraz-nezamestnanosti-v-dubnu-poklesla-na-9-2/), neoficiálně je potřeba přičíst dalších cca 200 000 osob (neevidovaní, vyřazení bez nástupu zaměstnání, pracující na malý úvazek). Pokud dopočteme Slovenskou republiku (cca 12%, 380 000osob, http://portal.statistics.sk/showdoc.do?docid=20900), dostaneme se k milionu osob. To jsou čísla, která jsou podobná(!) velké hospodářské krizi v r. 1933 (v ČR oficiálně 920 000 – ve skutečnosti 1 300 000 obyvatel, http://www.dejepis.com/index.php?page=000&kap=023&pod=3).
Pokud si navíc letmo porovnáme tehdejší dávky (2-8Kč/den/osoba; 1kg chleba 2Kč) a s dnešním existenčním minimem (2020Kč/osoba/měsíc, 1kg chleba 20Kč) dostáváme se k dost podobným relacím zajištění holého přežití, a to po 80letech od oné Velké hospodářské krize a po 65letech od poslední světové války, tehdy to bylo jen 15let po I. světové válce.
Přesto analytici poukazují na poměrně stědrý sociální stát.
Poněkud formalizovaněji to v Otázkách Václava Moravce 9. 5. 2010 (http://www.mfcr.cz/cps/rde/xchg/mfcr/xsl/ministr_55240.html) vyjadřuje prof. Zelený:
…je velké nebezpečí, že nastane nová recese a nová krize ještě předtím, než se vlastně vrátíme tam, kde jsme, odkud jsme vyšli. Čili jinými slovy to nebezpečí i historicky se ukazuje, že se neustále zvyšuje a že se nám ten návrat dneska už bude posouvat donekonečna, protože může přijít další.
Neformálně přeformulováno:
Kapitalismus zdá se býti nereformovatelným.
Můžeme se však i ponořit hlouběji do historie, a vydolovat odtud cíle, nastolené v 19. st. zakládanou sociálně-demokratickou stranou, s nynější realitou r. 2010:
Vytýčený cíl 1878
8hodinová pracovní doba
Realita 2010 (po více než 140 letech)
Průměrná doba v práci včetně dojíždění: 12,5hod
Vytýčený cíl 1878
Všeobecné volební právo
Realita 2010 (po více než 140 letech)
Formálně zajištěno. Volební účast kolísá od cca 60% k méně než 30%
Volby i při vyslovení nedůvěry vládě po její cca 20% oblibě fakticky zrušeny Ústavním soudem Přímá demokracie přes zakotvení v Ústavě fakticky nerealizována
Vytýčený cíl 1878
Rovnost podle pohlaví a rasy
Realita 2010 (po více než 140 letech)
Ženy mají v průměru 70% platu mužů na stejných funkcích
A zpět, připomeňme si současnost. V nedávné TV-debatě mezi exnáměstkem ministra financí Kočárníkem a exmístopředsedou vlády Komárka, právě W. Komárek uvedl, že životní úrovně z r. 89 bylo (v průměru) dosaženo cca v r. 2005, tedy po 15 letech(!). Pro srovnání je vhodné dodat, že úroveň r. 1913 dosáhla předválečná ČSR někdy v r. 1929 ( pro cca 11 letech) a poválečná ČSR cca v r. 1953 (prameny z poúnorového Československa uvádějí, že životní úroveň prvé republiky by tehdy již ČR5 2x a na Slovensku 4x vyšší.
Pro úplnost stojí za doplnění, že některé skupiny obyvatelstva jako ženy s více dětmi na mateřské, starodůchodci (výměra důchodu před r. 1996) či třeba některá povolání jako šičky či horníci životní úrovně r. 1989 nedosáhly dosud.
Vyřešilo se tedy vlastně něco, se mohou mnozí dotázat?
Jistě banánů a klozetového papíru je dostatek, jen za těmi komoditami musíme trošku dál si dojet, v každé vesnici se to neprodává, pokud se tam ještě vůbec prodává v té samoobsluze ze sedmdesátých let, postavené v akci Z.
V rovině politických a občanských práv není nutno pro přihlášku ke studiu či pro výjezd do zahraničí mít nějaké kádrové doporučení. Ale myslím, že právě nedávno M. Kalousek sdělil, že v době krize si občané mají pořádně rozmyslet, zda si dovolenou mohou dopřát. Prostě jeho jinými slovy: Zodpovědní chtějí žít bez dluhů. Koneckonců v tom Řecku, a podle mínění řady spoluobčanů je to sociálně rozhazovačný stát, 30% řeckých pracujících nikdy na dovolené nebylo.
Vrstvy managerů již také mají patřičný klid na práci, od prostých zaměstnanců jsou chráněni tak dvojími dveřmi a nějakým tím sekuriťákem. Už se nemusí obávat onoho, prý štrougalovského:
Hlavně nen...at tu dělnickou třídu.
A navíc tu jsou ještě Ukrajinci.
20let od Sametu bývá také důvodem k bilancování, prý při polistopadových změnách nebyly zkušenosti s přechodem od „komunismu“ k tržní ekonomice, po těch 40ti letech totality mezi roky 1948 až 1989. No pak je i k podivení, odkud odboráři najednou v r. 89 uměli udělat generální stávku či někteří podnikavci si uměli posléze „vypodnikat“ několik desítek milionů, když obojí se 40let nesmělo.
Oněch 20let je listopadové změně je doba, kdy vyroste nová generace. Ta, která nechala ve Volbách na nečisto Sociální demokracii jako několik měsíců ve volebních průzkumech vedoucí politickou stranu téměř vypadnout z Parlamentu (dali jí cca5%) hodnotí předlistopadovou epochu „fundovaně“ jako… dobu bez mobilů. Přiléhavé! Jako jejich SMSky.
Ale to, co charakterizuje současnou dobu nejsilněji, tj. stejné právní principy, tržní ekonomika jakožto fenomény v rámci evropské integrace tato mladá generace také nějak nebere za své. Důkazem budiž odhad (http://www.euractiv.cz/evropske-volby-2009/clanek/komise-hodla-dostat-mlade-lidi-k-eurovolbam-vyuzije-mtv-005872 ) průměrné volební účasti mladých mezi 18-24 lety v eurovolbách r. 2004, který činí pouhých 40%, jako průměr v rámci celé EU. Vzhledem k nižší volební účasti v českých dvojích eurovolbách než průměr EU, lze usoudit, že procento mladých voličů u nás je pod oněmi 40%. K volební účasti facebookové iniciativy nevyzývaly, k vajíčkové válce s Paroubkem ano.
V prostředí hospůdky, u piva K: Schwarzenberg (Reportéři ČT, 24. 5. 2010), v rámci své volební kampaně, konstatuje:
Názory rozdělujou, koryta spojujou.
Skoro jsem se již bál, že se s bezprostředností mu vlastní bude aplikovat své známé rčení i na protikorupční legislativní balíčky:
Když se kecají blbosti, tak usínám.
Někomu, zvláště po výše uvedeném, vytane otázka:
Proč tedy chodit k volbám?
Kladná odpověď je kupodivu jednodušší, než by se mohlo zdát:
Protože ti, které by tam člověk nerad už zase viděl, k nim určitě přijdou.
|
 |
 |
|
|
|
|
Politika a společnost